Tato stavebnice z produkce ES Pečky je už nějakou dobu na našem modelářském trhu. I přesto mi to nedalo, abych se nepodělil s mým způsobem stavby tohoto vozu lehké stavby.
Stavebnice je balena do standartní kartonové krabičky, ostatně jsme na tyto přebaly u stavebnic z produkce ES zvyklí.
Vlastní stavebnice je souborem polyuretanových dílů podvozku a korby, doplněné o leptík s detailními díly, stavebnicí kinematik od SDV, spřáhel fy Kuehn a také přehledného návodu včetně obtiskového aršíku s popisy.
Jednotlivé odlité díly jsem si začistil, abych potom mohl nerušeně sestavovat vůz .
V rozsochách jsem ještě vrtáčkem začistil předznačené otvory pro pouzdra ložisek, následně byla ložiska zalepena a po zaschnutí začištěna dalším vrtáčkem.
Potom byl sestaven celý pojezd vozu, tedy přilepeny bočnice na rám podvozku. Ihned byly vsazeny dvojkolí, aby při zasychání nedošlo k sevření rozsoch.
Na sestavený podvozek byly ještě doplněny brzdové špalky. Je vhodné přilepit je s nasazeným dvojkolími, aby později tato nedrhla o špalíky.
Nyní přišlo na řadu sestavení skříně, tedy slepení bočnic s čelnicemi.
Prohlédl jsem si několik fotografií skutečného vozu, abych ještě upřesnil, co bude potřeba doplnit na tuto skříň vozu. Mezi to patří madla pod nárazníky. Na výrobu stačí kousek drátu o prům. 0,18 mm a vhodné kleštičky. Tužkou bylo naznačeno, kde bude nutné vyvrtat otvory pro vlepení těchto madel.
No a dále byly shodným způsobem vyrobeny madla na horní hranu čelnice, potom na bok čelnic a také na hranu bočnice, které slouží pro držení posunovače stojícího na stupačce, která se umísťuje vpravo ve směru jízdy vozu. Ze zbytku leptu z jiného vozu byly použity čelní háky. A také usazeny nárazníky.
Po tomto už stačilo jen doplnit klanice, použil jsem ty odlité ze stavebnice, ale možná by bylo vhodnější využít mosazný profil. Přeci jen je pevnější.
Ještě před přilepením klanic jsem do nich opatrně navrtal v horních koncích otvory, do kterých potom budou vlepeny řetězy z přiloženého leptíku. A také stupačky.
Tímto je vůz hotov, připraven do lakovny.
Po nastříkání jak základem, tak i odstínem červenohnědé barvy a lesklého laku, mohly být aplikovány popisy, jejichž rozmístění je na přiloženém návodu. Jen je škoda, že na aršíku je pouze jedno číslo vozu.
Nakonec byl vůz opět přestříknut lesklým lakem, pak matným, trochu napatinován a sestaven.
Ještě byly doplněny kinematiky, používám zásadně Peho, je dobré, že na tuto možnost v ES pamatovali, a na podvozku jsou pro tyto kinematiky připravené plošky. Takže lze použít i pružinkové Peho.
Pak již stačilo osadit přiložená spřáhla a vůz je kompletní, jen zkotrolovat výšku šachet. To už je maličkost.
Vůz je hotov, mě se líbí a určitě v nákladních vlacích bude hezkým zpestřením. Já osobně musím pracovníkům v ES poděkovat za pěknou stavebnici klasického vozu ČSD, který lze využít i do současného provozu.