Dostala se mi do rukou další připravovaná stavebnice výsypného vozu Sav z produkce Malé železnice. Je to v letošním roce již druhá novinka – předtím to byl rovněž výsypný vůz St,  o jeho stavbě  bylo napsáno něco málo zde: http://dcclight.mzf.cz/vysypny-vuz-r-st-fcc-od-male-zeleznice/.

Ale vraťme se k této novince, předlohou byl opět skutečný čtyřnápravový výsypný vůz, jenž se vyráběl ve vagónce Tatra Studénka od začátku 50-tých let minulého století. Vůz byl vybaven na jedné z plošin brzdařskou budkou, která byla později při prováděných opravách demontována.  V tomto stavu se v provozu dochovalo dosud ještě dosti velké množství vozů  převážně u soukromých dopravců. Vůz je dosud využíván k původní přepravě, tedy přeprava sypkých materiálů. A takto vypadala došlá zásilka stavebnic.

A po rozložení a roztřídění asi nějak takto…

Stavbu začneme asi nejlépe sestavením rámu podvozku. Je to podobné jako v případě vozů St, musí se slepit dvě vrstvy rámu k sobě, potom ještě doplnit o čelníky. Než nám to zaschne,  můžeme si připravit žebra pro násypku, na ně je vhodné nalepit lemování odlehčovacích otvorů.

A příprava pokračuje – je nutno vytvarovat díly násypky, na těchto dílech jsou znázorněny ryskami místa ohybů. Z rubové strany jsem potřel místa ohybů ředidlem, to desky rozvolní a snadněji se ohýbají.

Násypku sestavíme a slepíme, žebra s výztuhami budou umístěna ve střední části korby, na krajích jen ta opěrná, dále budeme potřebovat čelní výztuhy,podpěry a žebra na boky, která se zasunou pod všechna žebra najednou.

Po kompletaci již budeme násypku potahovat, tedy na hrany umisťovat vnější přeplátování. Tím se také zakryjí spoje lepení násypky.

Pak jsem se vrátil k rámu podvozku, je již dostatečně proschlý, tak je dobré boky přebrousit, aby se zahladil spoj vrstev rámu.

A můžeme ho doplnit o spodní a horní přeplátování, po přilepení  na vnějších okrajích rámu vznikne profil  jako u skutečného vozu.  Taky je nutné na spodek rámu přilepit uložení pro upevnění podvozků.  Je to nové řešení na matičku a šroubek,  v MŽ se snaží stále něco zlepšovat, a to je velmi dobře.  Ještě jsem doplnil madla pod nárazníky, vyrobená z drátu.

Na vrchní část rámu přilepíme podlahy plošinek, připravíme si opěry pod násypku a z papíru vyřezaný díl ovládaní výsypných klapek. To jsem dále nijak neupravoval napouštěním vteřiňákem, po vložení  mezi žebra pod násypku nebude nijak namáhané.

Můžeme také výsypky již zespodu uzavřít jejich podlahou, vytvořenou z jednoho dílu, který stačí lehce v místě rysky prolomit.

Dále je možné připravit si k sestavení podvozky. Nejprve osadit ložiska do propálených děr, já je vlepuji pro lepší fixaci vteřiňákem, po zaschnutí  „ložiskovým vrtáčkem“  zevnitř zahloubit, následně již můžeme celé podvozky zkompletovat, včetně osazení brzdových zdrží.

Podvozky opatřené dvojkolími oprům. 7,7 mm nechám proschnout, potom budou nalepeny vnější masky.

Opět necháme proschnout a tento čas využijeme k montáži ovládacích tyčí výsypných klapek, což je papírový díl, napouštím ho řídkým vteřiňákem pro řádné zpevnění. Podobně postupujeme i s pákami  s táhlovým ústrojím.

Ještě se vrátíme k podvozkům a doplníme ložiskové domky, stačí opět přilepit vteřiňákem.

Sestavit budeme muset i brzdařskou budku, tedy pokud plánujeme vůz v provedení s touto budkou. Taky do rámu vlepíme konzolky stupaček, zde se ukáže přesnost slepení  rámu, protože při nepřesném slepení rámu je obtížné vlepení stupačkových konzol.

Vrátíme se k budce,kterou „potáhneme“ pláštěm, tedy díl s čelním zábradlím. Já jsem ho odřízl, raději použiju na obě plošinky stejný typ. Na stupačkové konzole přilepíme nášlapy.

Osadíme ta čelní zábradlí, která je nutné také pro zpevnění napustit řídkým vteřiňákem, potom vlepit i nárazníky, ještě z přiložených kotviček jsem si sestřihl čelní háky. Taky vůz „došperkujeme“ usazením žebříků,rovněž napuštěných vteřiňákem, doporučuji nejprve naohýbat a potom napustit,  dále osadit na čelo budky „nos“, to je oplechování  kliky ruční brzdy. Doplnil jsem z drátu naznačení hřídele brzdy po budce pod rám. Zbývají  přestavovače,které také napustíme a přilepíme na rám.

A když stavíme verzi bez brzdařské budky, musíme podlahu plošinky použít bez montážních otvorů pro budku. Zde ještě tato podlaha nebyla k dispozici, takže jsem si vyrobil „prkna“ a podlahu přelepil novými prkny.

Ruční klika je standartní, vypálená do kartonu, když jsem je při stavbě vozů St napustil vteřiňákem, došlo při provozu ucelenky na modulišti k poškození klik u několika vozů, takže jsem se raději rozhodl vyrobit tuto kliku svépomocí. Stačí k tomu kousek drátku a odpad z leptu, vyrobil jsem ložiskový domek, přilepil ho na zábradlí, vlepil do něho drátek naznačující hřídel a kliku vyrobil z dalšího kousku leptaného odpadu.

Taky byly doplněny brzdové válce ze stavebnic vozů Raj, kde jsem je nepoužil, protože byly stavěny z TTjeníkových leptů. Pro válce byly vyrobeny konzole z kousku evergreenového profilu I, tyto válce budou umístěny pod šikminou násypky na plošince za budkou.

Vozy nastříkané základovkou už vypadají opravdu pěkně, základovka vše sjednotila…

Po nastříkání konečným odstínem barvy, pak lesklého laku, rozmístíme popisky, byly použity obtisky z produkce MŽ. Barevně doplníme přestavovače, nakonec zalakujeme matným lakem a máme připraveno ke konečné montáži.

Kinematiky Peho budou osazeny do připravených výřezů, kam přesně zacvaknou, musí být použity magnetické, po vybavení spřáhly doladíme výšky šachet pro bezproblémové spřahování vozů.

Zde je patrné zpřažení vozů, bylo vyzkoušeno, že vozy projedou i poloměrem oblouku 297 mm.

Vozy mohou mít celé jedno zbarvení nebo mohou být i s černým rámem…

I bez budky mu to sluší, rozhodně to bude velmi lákává ucelenka.

Už mohou klidně do provozu třeba na modulišti…

…a jeden „letecký“ pohled nakonec.