Již nějaký čas jsem věděl, že se v malé železnici vyvíjí nová stavebnice vozu, jednoho dne mi to nedalo a kontaktoval jsem je. Dohodli jsme se a v brzké době mě poláci doručili balíček se stavebnicemi. K historii vozů, resp.  jejich skutečné předloze, je např. na webu Parostroj uvedeno, že tyto dvounápravové vozy vznikaly od poloviny padesátých let v Mostárni Brezno a později i v Tatra vagónce ve Studénce zejména pro potřeby důlních podniků k přepravám sypkých materiálů.

Ale pusťme se do stavby. Takto nějak vypadala část obsahu balíčku.

A takto vypadají jednotlivé desky stavebnice, každá je jiné tloušťky i jiného materiálu.

Stavbu začneme sestavením rámu a pojezdu, kdy rám se skládá ze dvou dílů stejné tloušťky. Do něho se potom vlepí jednak brzdové zdrže a také rozsochy opatřené ložisky. Ta byla po vlepení do rozsoch ještě upravena vrtáčkem.

Sestavený rám s pojezdem byl vybaven dvojkolími,aby nedošlo k nežádoucímu sevření rozsoch.

Máme připraveny díly potřebné pro sestavení skříně vozu,tedy násypky. V místech horních rysek na každém dílu výsypky je nutno provést ohyb dílu, zde dochází k praskání, ale osvědčilo se mi v ryskách díly naříznout skalpelem a z rubové strany potřít v těchto místech  nitroředidlem, chvíli počkat a potom ohnout.

Takže sestavíme násypku,lze i bez lepení, tzv.“nasucho“, díly mají zámečky a drží to celé pohromadě, přitom  doprostřed se musí před složením vložit střední díl přepážky. Potom stačí z vnitřní strany spoje „zalít“ rozpouštědlem a díly se krásně spojí. Mě se osvědčilo nitroředidlo. Podpěrná žebra je nutné na středových otvorech doplnit  o lemovací díly představující profily.

Následně se na povrch násypky přiloží díly výstuh, jsou papírové a stačí potřít nitroředidlem a krásně přilnou k násypce.  Jak na bocích,tak i na čelech.

Dolepíme tyto výstuhy i na podpěrná žebra,potom i na krajní podpěry.

 

Potom překryjeme žebra i další vrstvou „výstuh“, následují ještě vodorovná žebra na  boky násypky. Takto by mohla být násypka připravená k usazení na rám.

Jelikož nám tělo rámu mezitím než byla sestavena násypka dostatečně proschl, můžeme doplnit vrchní a spodní vrstvy, čímž se krásně na bocích rámu zvýrazní profilování. Předtím doporučuji tyto boky rámu zbrousit, aby se odstranila spára mezi vrstvami rámu.

Doplníme vrchní žebra a budeme moci osadit násypku – tedy pokud se rozhodneme stavět vůz v jednotném červenohnědém nátěru.

Po jejím usazení do rámu je nutné dokončit již drobné díly na rámu – schůdky k plošince, spodní plochy výsypek,dále doplnit detaily na rozsochách,tedy vnější části ložiskových skříní.

Taky žebřík z plošinky na vrchní hranu násypky, zábradlí plošiny, táhla ovládání výsypných klapek, já jsem si doplnil ještě madla pod nárazníky z drátku. Tyto drobné díly je vhodné před umístěním na model napustit tekutým vteřiňákem pro zpevnění.

Nakonec byly doplněny nárazníky,které jsou společně s ložisky součástí stavebnice. Vůz je společně s dalšími připraven do lakovny.

Už jen nástřik základovou barvou krásně celý model sjednotil. Potom následovala vrchní červenohnědá a po laku i popisky, ty lze použít jako v tomto případě i nabídky MŽ, případně jsou k dispozici i u p. Jirana.

Vozy byly nakonec napatinovány, zřejmě budou v budoucnu využívány k přepravě uhlí. Také byly doplněny o pružinkové kinematiky Peho, je tu dostatek místa pro jejich usazení. Taky byly vyrobeny pokusně první zkušební náklady, požadavkem bylo jejich vyjmutí bez nutnosti brát celý vagónek do rukou.

A vozy jsou v provozu…

A poznámka nakonec, stavebnice je pohodová, velké díky patří především p. Klímovi z Malé železnice za snahu připravit další zdařilý model našich tratí. Ve stavebnici mi chyběl jediný detail – a to tažné háky,ale vzhledem k tomu,že mezi drobnostmi jsou vždy dvě kotvičky navíc, jsem si tyto háky vyrobil  sestřižením kotviček. A jinak se vozy krásně hodí do ucelené soupravy, ostatně takto jezdívaly i za dob ČSD.