Již uplynula nějaká doba od uvedení všech novinek z produkce Malé železnice, k tomu ještě „okurková“ letní sezóna, ale konečně se mi podařilo dokončit poslední vůz z řady zetek – vůz Zld. Tyto vozy spadají do období II.-III. epochy, takže se budou výborně hodit do parního provozu.  Jako v předchozích případech, i u tohoto vozu jsem pátral po nějakých dobových podkladech, ale je jich k dispozici žalostně málo.  Nezbylo nic jiného, než se pustit  do stavby.

Nejdříve pěkně rozložit celou stavebnici. Ještě připomínám, že se zde jedná o zkušební , takže se standartní  stavebnicí  nemusí být zcela totožná.  Pro znalé stavebnic  MŽ toto není nic neobvyklého,  laserové výpalky dílů na různých materiálech plast – papír.

Začal jsem sestavením podvozku, tedy pojezdu vozu. Je tu již vidět, jak jde laserová technologie stále kupředu, protože některé části jsou  jemně vypálené.  Rozsochy pojezdu jsem ihned osadil ložisky, která by možná stačila do vypálených otvorů jen namačknout, ale já je ještě pro jistotu fixuji vteřinovým lepidlem.

Sestavený pojezd byl patřen dvojkolími, aby nedošlo k nežádoucímu sevření při vysychání rozpouštědla, a byly připraveny k sestavení díly ložiskových domků, na nichž je právě patrné jemné vypálení, pak ještě čelníky, také bylo vlepeno závaží do připraveného otvoru v rámu vozu.

A než pojezd vozu odvětral rozpouštědlo, pustil jsem se do sestavení základu skříně, která  byla po sestavení  zkusmo osazena na pojezd. Potom bylo nutné sestavit i budku brzdaře se schůdky.

Dále následovala příprava vnějšího přebalu vozu – výpalků  dřevěného překrytí stěn, tyto díly  je ještě možné lepit na základ skříně rozpouštědlem.  No a také jsem vytvaroval střechu vozu – stačí přetáhnout několikrát přes hranu stolu nebo např. válečkem na nudle na měkčí podložce dotvarovat.

Pak již přijde na řadu doplňování vnějších rámování a výztuh, vše již lepeno herkulesem, později napuštěno řídkým vtěřiňákem  pro zpevnění.  Střecha byla přilepena na žebrování  a raději zafixována  gumičkami, aby se neodchlipovala.

Potom je nezapomenout slepit i boční vrata, která je na boky vozu možno přilepit v otevřené nebo zavřené poloze. Vnitřní  podlahu vozu vložíme až po nastříkání.

Ještě jsem vůz doplnil madly pro posunovače pod nárazníky, stačí k tomu drátek o prům. cca 0,2 mm, dále madly na čelech skříně i na bočních vratech a stupačkami na bocích vozu, tyto budou u standardních stavebnic  již součástí.  Pochopitelně byl vůz vybaven nárazníky a z kotviček vytvarovány tažné háky.

Takto rozestavěné vozy byly k vidění na letošním TT víkendu v Pečkách ve vitrínce Malé železnice… nastříkáno jen červenohnědou barvou.

Po nastříkání byl vůz opatřen popisy, obtiskovou sadu je možné využít přímo od MŽ, obsahuje několik čísel vozu a k sadě je i plánek rozmístění popisů, dále je možné použít obtiskovou sadu třeba i od p. Palaščáka.

Po zalakování popisů stačí na podvozek přilepit kinematiky, pro něž je zde vymezen dostatečný prostor i pro použití pružinových Peho, šachty osadit spřáhly, taky vložit dvojkolí a snad již hotovo.

Ještě lehká patinka a vůz může do provozu spolu s ostatními. Pochopitelně zapřahnout do pěkné párovky…

Co dodat na závěr…pracovníci Malé železnice odvedli velký kus dobré práce pro vznik vozů, chybějících v našich vozových parcích II.-III. epochy, děkujeme…