S počátkem letošního roku přichází náš největší výrobce plastikových stavebnic modelů vozů s novinkou, plošinovým vozem  v provedení s tlakovými nádobami – ozn. Paoj. Skutečné vozy s těmito nástavbami v 50-tých letech minulého století dodával podnik ZVVZ Milevsko, byly to předchůdci dodnes tolik rozšířených “Rajek“. Ale budeme se věnovat raději stavbě modelu.

Stavebnice jsou již tradičně baleny do úhledných krabiček s barevným vyobrazením vozu. A takto vypadají plastové výlisky vozu po vyjmutí ze sáčku, ještě před odstraněním „stromečků“

Nedílným obsahem stavebnice jsou i detailní drobné díly z leptu a také obtiskový aršík, obsahující dvě různá vozová čísla vždy pro III. a IV. epochu.

Příprava je tedy více než jasná…odstranit stromečky a nálitky, díly zkontrolovat a začistit, pak se může začít kompletovat.

Stavebnice je doplněna i závažím – železný plát, pro jehož umístění  je připraven podvozkový výlisek rámu vozu. Vlepíme tedy toto závaží dovnitř a uzavřeme podlahou, lomenými bočnicemi vozu a nakonec čelníky, do nichž pak vlepíme i nárazníky.

Jelikož základ vozu je komplet, pustíme se do podvozků, výlisek obsahuje vždy dva páry bočnic podvozků, s čtvercovým nebo kulatým středním otvorem. Rozhodl jsem se pro III. epochu vozu, podvozky tehdy převládaly s těmi čtvercovými otvory. Zároveň hned vsadím ložiska do rozsoch. Po slepení podvozků ihned osadím dvojkolí.

Dále bude potřeba sestavit tlakové nádoby, slepit ze tří hlavních částí není nic složitého, nechal jsem je proschnout a pak začistil otřepy.  Následovalo osazení již předem začištěných armatur, plnících a vyprazdňovacích  potrubí. U prvního vozu jsem začišťoval již vyjmuté jednotlivé díly, ale to se mi moc neosvědčilo a zvolil jsem tedy začištění před vyjmutím dílů ze stromečku.

Tlakovky jsem zkusmo umístil na plošinu vozu, zbývalo jen zkompletovat ze čtyř dílů spojovací potrubí. A plastové díly máme komplet. Něco málo drobností z armatury zbylo…

Vůz je ještě nutné doplnit detailními dílky z leptu, madla pod nárazníky, tažné háky na čelníky, stupačky pro posunovače vždy do pravého okraje obou čelníků, boční víka a kotvičky. Prohlídkou dobových fotek jsem později zaznamenal, že většina vozů byla tehdy vybavena místo kotviček vlečnými oky. A na nástavbu přijde lávka se žebříčky z obou stran.

Také jsem rovnou postavil více vozů najednou.

Po nastříkání a přelakování budou rozmístěny popisky, jejich rozmístění je znázorněno na přiloženém návodu. Potom opět zalakovat.

Před konečným sestavením vozu ještě může být doplněna patina. Tu raději vždy potom zalakuji. Zbývá jen osadit kinematiky se spřáhly a podvozky vybavit dvojkolími. Vůz je hotov a byla by z nich určitě hezká ucelenka.

Závěrem  mohu jen pochválit snahu pracovníků SDV o rozšíření  našeho vozového parku železničních  vozů, prostě se jim to daří. Ještě by bylo příjemné rozšíření i o další velkou nádobu POSISTA, která se vyráběla v závodě S.M.Kirowa v Levicích.