V minulém článku jsem se zaměřil na první stavebnici ze série novinek od Malé železnice, přislíbil jsem rovněž, že budou další postřehy ze staveb těch ostatních, a nyní tedy přichází na řadu další vozy zapadající do II.-III. epochy, nákladní kryté vozy ř. Zl, které je možné postavit ve verzi s budkou nebo bez ní.
Hromádka destiček jsou díly na stavbu jednoho takového vozu. Toto je konkrétně vůz bez budky. Jen je tu navíc vnější rámování i pro druhý vůz… taky sáček se závažím a ložisky.
Sestavíme podvozek, ložiska je lepší zajistit troškou vteřiňáku,normálně po nacvaknutí drží, ale zahloubení ještě „kalibruji“ vrtáčkem pro ložiska Peho…osvědčilo se mi to a dělám to tak již dlouho. Potom hned usadit i brzdoví a vložíme dvojkolí, aby se rozsochy při vysychání nesevřely.
Sestavíme základ skříně včetně střechy, jednotlivé díly jsou vzájemně vypáleny tak, že po secvaknutí drží u sebe. Potom stačí spoje přetřít rozpouštědlem a perfektně se spojí.
Následuje přilepení prkenného vnějšího krytí. Potom zavětrovací lišty a nakonec vnější orámování. Tohle kartonové po přilepení na skříň vozu ještě napouštím obyčejným vteřiňákem pro zpevnění. Z drátu prům. 0.2mm jsem ještě vyrobil madla a na skříň vozu přilepil – pod čelníky, i na boční vrata a na čela
Vůz mohl odjet do lakovny, mile mě překvapil výsledek, jak se vše krásně sjednotilo. Po lesklém laku přišlo na řadu rozmístění popisů, jednak jsou k dispozici velmi pěkně zpracované přímo od Malé železnice, navíc je tu i několik různých čísel, takže se výborně hodí při stavbě více vozů do provozu. Pak je možné použití i popisků od p.Palščáka, ovšem zatím jen jedno číslo vozu.
Obdobným způsobem byl sestaven i druhý vůz – s budkou, kde je tedy jen prodloužený rám vozu na jedné straně, vybrání pro upevnění schůdků a stojin schodnic pro schody k budce,která je vyvýšená. Budku sestavíme podobně jako skříň, vůz nastříkáme barvou, lesklým lakem a můžeme rozmístit popisky. Zase přelakujeme lesklým a taky matným lakem.
Kompletace může začít, přilepit kinematiky, vložit dvojkolí, nasadit spřáhla a doladit výšku šachet podle měrky. A taky boční vrata přilepit, možno otevřená nebo zavřená.
Ještě patinu, přeci jen vozy jezdily převážně v parním provozu, takže čistotou moc neoplývaly. Na čelníky dosadím i naznačení brzdových kohoutů s hadicemi.
Venku bylo hezky, tak proč nezkusit nějakou fotečku za slunečného počasí…
…a na závěr jedna skoro „letecká…“
Zbývají ještě vozy Zld a Z, takže zase příště, ostatně těch modelů na seznámení je víc…